Labradorky Verona, Brenda a Sára

Téda, sedm kilo, to Akimek pěkně přibral, za chvilku nás předhoní. :-) Teda jestli se mi podaří Sáře zabránit, aby lezla do pytlů s granulema, jinak z ní bude druhý maxipes Fík.
S těma loužičkama a demolováním všeho, co se jim dostane do zoubků, to chce čas, oni časem zjistí, že se to nesmí. Mějte se krásně a pozdravujte oba kluky.

Vůbec se nemusíte omlouvat.Já na tom taky nejsem časově akorát.Dívali jsme se s Robčou na vaše nové fotky vaší Sáry z lesní procházky.Roste opravdu jako z vody.My vážíme 7kg.Jsme velmi aktivní,všechno chceme prozkoumat,zničit,rozkousat.Naposledy to byl televizní program na příští týden a paniččina svíčka,před týdnem zakoupená.Ale stím se musí počítat,nebo to všechno dobře schovat.Jinak je to naše zlato.Máme ho všichni moc rádi.Umí přijít na zavolání,dává pac,na povel si sedne.Jen sem tam ty loužičky,ale chce to všechno čas.Mějte se.

Omlouvám se, že jsem na sebe s odpovědí nechala tak dlouho čekat, jsem nemožná! Akimek s Robčou jsou šikulové!!! Taky si myslím, že dětem prospívá, když vyrůstají s pejskem, podle mně je tak daleko větší šance, že z nich vyrostou lidi citliví a vnímaví k potřebám a přáním druhých. Jsem moc ráda, že se Akimek dostal k vám, protože vím, že je mu u vás moc dobře. Pozdravujte ho broučka a dejte mu za mně velkánskou pusu. A ještě jednou se omlouvám, že jsem vás nechala tak dlouho čekat.

Dobrý den,včera jsme byli s Akimkem na očkování,vše je o.k.,panu doktorovi se moc líbil a říkal že je Akim muší váha oproti ostatním labradorům v jeho věku.Váží 5700g,baští tak rychle,že než se otočím tak má prázdnou misku a očima žadoní o další nášup.Robča mu sem tam dá piškotek,už ho naučil dávat pac,je to strašně dojemné jak ti dva jsou spolu svázaní.Dokonce se mi zdá že se Robča trochu uklidnil.Večer si Akimek lehne automaticky do Robčovi postele,ale než usne,tak se snad 100x přestěhuje.Včera večer byl po té injekci ospalý a evidentně ho místo vpichu bolelo.Bylo mi ho tak líto.Všem se Akimek moc líbí,návštěvy se tu jen střídají a každý by si ho chtěl půjčit na noc domů.Jsme rádi že ho máme.Je to naše zlato.Mějte se všichni fajn.

Krátí se to krátí, určitě je broučky všecky moc obrečím, čeká nás hodně smutný víkend, ale nedá se nic dělat, je čas vyletět z hnízda. Navíc tu mám ty naše dvě divoženky, ty mě zase rozveselí, jak je můry znám. Bezpečně poznají, když se něco děje a pokud je někdo z nás smutný, dělají všecko proto, aby ho z toho dostaly, jsou to zlatíčka. No a pak malinkýho ďáblíka Sáru, ta mi prcky bude všecky připomínat napořád. Budeme se na vás těšit a Akimka vám nachystáme na pátek večer. Zatím nashle.

Už se nám to krátí,fotečky jsou úžasné,tak jako všichni prckové.I to povídání o každém z nich je povedené.V pátek si pro Akimka přijedeme až tak po 18.h.Robča snad počítá minuty...Snad se nikdy v životě na nic tak strašně moc netěšil.Přiznám se,že já snad taky ne.Když jsem si četla to povídání o Akimkovi,tak jsem měla slzy v očích.Já být na vašem místě,tak bych u toho až si je budeme všechny odvážet ani nechtěla být.Brečela bych jako malá holka.

No tak to je super, že si kluci takhle padli do oka. Vzkaz Domčovi vyřídím hned zítra, jak se vzbudí, bude mít radost.

Robča se mě ptal na to samé hned v tu neděli co jsme se od vás vrátili.Určitě by jsme někdy přijeli,ať mají kluci radost.Mám Domču od Robče pozdravovat.

Tomu věřím, že už se Robča nemůže dočkat. Ale už mu to uteče jako voda a bude mít Akimka doma. Domča se mě ptal, jestli Robča k nám občas zajde s mamkou na návštěvu, asi mu padnul do oka. Zřejmě si kluci měli o čem povídat. :-)

Včera jsme koupili granule K9 jak nám bylo doporučeno,nějaké kostičky,uši na kousání a hlavně pelíšek.Robča už stříhá metr a o ničem jiném nemluví než o Akimkovi.

Jste šikulové. Akimek se u vás bude mít jako v pohádce. Zdravíme Robču!

Aby nám to líp uteklo než si pro Akimka přijedeme,tak jsme mu už něco koupili.Má pěkné nerezové misky,reflexní obojek,vodítko a máme i nějakou hračku.A pelíšek a místo na něj už taky máme vyřešené.Tak už aby to bylo...

To vám věřím, ten pocit těšení se si ještě dobře pamatuju, bylo to k nevydržení!!! U nás budete určitě vítaní, chápu, že to pro Robču je ještě daleko nesnesitelnější než pro nás dospěláky. :-) Stačí když pak napíšete, kdy dojedete, ať vás čekáme.

Každý den sledujeme jak nám Akimek krásně přibývá na váze.Už se nemůžeme dočkat až ho budeme mít doma.Asi se příští víkend zase objevíme...jinak to asi Robert nevydrží!