Labradorky Verona, Brenda a Sára

Letí to jako voda, před chvilkou jsme byly takový malý nanicovatý chomáčky chloupků, který stále jen střídavě spaly a jedly, kdežt teď už jsme pořádná banda lotrů, smečka nenechavá, demoliční četa a všudybylové neposední. Naši lidi musí našlapovat opatrně, protože je nás všude plno. Máma už nám většinou utíká, ale to nevadí, my máme na hraní Brendici, která si nechá líbit téměř všechno. Tak jí koušeme do uší a do tlapek a taháme jí za ocas.
Byl se za námi znovu podívat Engi, tomu jsme se moc líbili.
Druhý pokus o společné foto :-)

Průzkum terénu. Únava po boji. Byli jsme tak zmazaní, jako čuníci, že jsme se museli chtě nechtě nechat otřít vlhkým ručníkem. A pak jsme se sušili pěkně všichni v na jedné hromadě, aby nám bylo teplíčko. Tady už jsme i s Engikem. Nezapomínat na pitný režim... No a takhle se pouštíme do Brendy. Průzkumníci na dvoře. S Belčou a babičkou. Marťan :-) Demoliční četa s.r.o. Jedna ze světlých cvilek, kdy si Verona ctěla zadivočit s Brendou. My jsme asistovali s velkou radostí. Rekonstrukce zahrádek přesně podle vašich představ...
Další pokus o společné foto. Jen pro zajímavost - Takhle nějak to vypadá, když se všichni povedou smetanoví... (Třetí zprava Brenda.) V sobotu jsme se museli zase trošku omýt vlhkým ručníkem, protože jak pořád běháme po zahradě a občas se nám podaří lehnout si do hovínka nebo loužičky, páchli jsme jako kanál. jenže s touhle bandou něco dělat, to je za trest. jsme jako banda skřetů, brali jsme paničce ručník, kousali jí všude, kam jsme se dostali, pokoušeli jsme se vlézt do kýble s vodou, horor!!! Potom jsme pořádali hon na králíky. Teda chudák Rozárka a Charlie!!!