Vodící psi
První popsané využití psů pro nevidomé spadá do let 1916 - 17, kdy byli v Německu vycvičeni první vodící psi pro vojáky, kteří přišli o zrak působením bojových plynů používaných za první světové války. Využívanou rasou byl, jak jinak, německý ovčák. První organizace pro výcvik vznikla v roce 1928 ve Švýcarsku.
Vodící pes podporuje nevidomé nebo zrakově postižené lidi v oblasti mobility, kompenzuje problémy vnímání nevidomých nebo lidí s vyšším stupněm zrakového postižení a umožňuje jim bezpečný pohyb v známém i cizím prostředí. Výcvik vodícího psa musí být dokonalý, protože jakákoliv malá chybička psa může nevidomému způsobit zranění, v extrémním případě (jako třeba u střetu s tramvají) i smrt.
Předvýchova vodícího psa, série testů a základní výcvik poslušnosti jsou stejné jako u ostatních typů psů. Jeho odborný výcvik je však mnohem náročnější a intenzivnější.
http://s2.bitefight.cz/c.php?uid=69055
K povinným dovednostem patří:
- splnění zvukových povelů (např. jít vpřed, jít, jít dál, zastavit, zabočit, otočit, nastoupit a vystoupit z veřejného dopravního prostředku)
- hledání na zvukový povel (např. cestu, zebru, dveře, poštovní schránku, tlačítko semaforu, telefonní automat, výtahy, volná místa k sezení, východy, schody)
- obcházení a označení překážek (např. výškové překážky, úzká místa, postranní překážky, zemní překážky, prohlubiny, eskalátory) popř. zabránění v další chůzi v případě nebezpečí
udržení směru (např. na chodbách, chodnících, nástupištích, náměstích, přechodech přes silnici)
- ovladatelnost vodítkem při obratech
Předávání psa je o něco delší než u ostatních typů psů. Rozhodující význam má, že vodící pes se svým držitelem harmonizuje a klient je připraven a schopen přijmout psa jako spolehlivého partnera. Základem je zde absolutní důvěra klienta a psa a jejich vzájemná souhra.
